Migrény

Migréna, to není normální bolest hlavy

Aura, poruchy zorného pole, čichu, sluchu, mravenčení v končetinách, které přecházejí do úporné bolesti poloviny lebky. Takovými příznaky se ohlašuje migréna. Nad příčinou obávané civilizační nemoci si věda už dlouho láme hlavu. Ataku zřejmě vyvolává konkrétní spouštěcí faktor, kterým může být únava, hluk, nedostatek spánku, prašné prostředí, alkohol nebo třeba hormonální změny.

První záchvaty přicházejí už v dětství. Nejvíc ale trápí ženy a muže mezi dvacátým pátým a čtyřicátým pátým rokem věku. Je známo, že se nemoc po šedesátých narozeninách utlumuje, nebo dokonce zcela zmizí.

Migrénu a její parametry nedokáže žádný přístroj diagnostikovat. Pokud na ni tedy máte podezření, váš lékař vám dá vyplnit dotazník. Tam vyplníte všechny své zkušenosti, včetně pravděpodobných spouštěčů.

Záchvat má své fáze a dlouhý dojezd

Záchvatovité bolesti trvají tři až sedmdesát dva hodin. Dochází k nim, když se v mozku lokálně sníží prokrvení. Podle jeho míry pak proběhne migréna s aurou nebo bez aury. Celý proces má několik fází:

• Prodrom je časem, kdy se objevují varování v podobě neklidu, nervozity, únavy a tak podobně. Známky blížící se migrény jsou ale tak nenápadné, že si jich migrenik často nevšimne.
• Aura se vyskytuje jen u dvaceti procent migreniků a trvá od pěti minut do hodiny. Projevuje se poruchami čití, typická je vize stříbrného pruhu nebo skvrn před jedním okem.
• Bolest hlavy je nejobávanější a nejbolestivější fází procesu. Často se soustředí do okolí oka a pulzuje. K tomu se může připojit pocit zmatku, ospalost, závratě, výpadky zorného pole, nevolnost a zvracení.
• Postdrom přináší zotavení, bolesti hlavy odeznívají, přetrvává únava a nechutenství. Může trvat hodiny, ale také dny.

Migrénu může vyvolat stres i jídlo

Protože pravá podstata migrény není úplně známá, jsou to hlavně různé spouštěcí faktory, které se považují za rizikové. Některé z nich, jako změny počasí nebo u žen menstruační cyklus, nemůžeme nijak ovlivnit. Pak jsou ale i takové, kterým se lze vyhnout nebo aspoň zmírnit jejich působení. Patří k nim stres, nedostatek spánku, kouření, silné světlo nebo hluk. Migrénu mohou vyvolat ale i některé druhy potravin, třeba aromatické sýry, čokoláda, jižní ovoce, káva nebo alkohol. Pokud vás tedy postihne migréna, snažte si vzpomenout, co jste v předchozích hodinách jedli, kde jste byli a co jste dělali a jestli právě to nemohlo způsobit vaše problémy.

S možnostmi léčby vás seznámí lékař

Sami můžete migréně předcházet tak, že odstraníte spouštěcí faktory, upravíte životní styl, budete praktikovat relaxační techniky a hned při prvních příznacích záchvatu zchladíte čelo studenými obklady. Je ale jasné, že některé spouštěcí faktory neovlivníte. Pak přicházejí na řadu léky. Analgetika a triptany se užívají přímo při léčbě záchvatu, profylaktická léčba je určena k dlouhodobému užívání. Druhá zmiňovaná nastupuje ve chvíli, pokud vás bolest hlavy postihuje častěji než třikrát za měsíc.

Migrénu někdy doprovází komplikace. Nejčastěji se jedná o status migrenosus, záchvat trvající déle než tři dny, obvykle bez aury. Dalším stupněm je přerod do chronické migrény, při níž se zvyšuje frekvence záchvatů a snižuje intenzita bolesti. O této formě mluvíme, když postižený trpí bolestí více než polovinu měsíce. Akutní stav včetně aury někdy přetrvává déle než týden nebo dojde k migrenóznímu infarktu mozku. Existují též případy, kdy migréna vyvolala epileptický záchvat.