Pneumotorax

Když se vzduch dostane tam, kam nepatří

Každou plíci chrání dutina vystlaná tenkou blanou, okolo níž vzniká vakuum neboli podtlak. Právě díky tomu se plíce může při nádechu v dutině rozepnout. Když se do této dutiny dostane vzduch, nastane pneumotorax. Podtlak zmizí a tlakem vzduchu dojde ke kolapsu plicní tkáně.

Může dojít i k smrti udušením

Vzduch se do dutiny může dostat zvenku, když dojde k bodnému nebo střelnému poranění hrudníku, poměrně často jde o úlomek zlomeného žebra. Další cesta přes plicní stěnu vede z dýchacích cest, pokud plíce praskne. K tomu dochází při spontánním pneumotoraxu, nevhodnou manipulací s přístrojem umělé plicní ventilace nebo při nešikovném zavedení nitrožilní kanyly do podklíčkové žíly.

Malé množství vzduchu „navíc” se projeví slabou bolestí na hrudi nebo také vůbec. Dokonce se může sám vstřebat a pneumotorax vymizí. To se stává u uzavřeného pneumotoraxu, když se zaslepila cesta, kudy vzduch pronikl. V horším případě zůstává přístupový otvor otevřený a do dutiny stále proudí vzduch. Plíce pod jeho tlakem zkolabuje a nedokáže se rozpínat. Hruď člověka bolí a nastupuje dušnost. Naštěstí je tu druhá plíce a ta dokáže dýchání nouzově zajistit. Smrtelně nebezpečný stav ale nastane, kdy se zevnitř do otevřené rány dostane kus tkáně. Ten pak funguje jako špunt na dětském plovacím kruhu. Umožní vzduchu vstoupit, ale už ho nepustí ven. Dutina se nafukuje a utlačuje druhou plíci i další orgány v hrudníku. Pokud se raněnému nedostane lékařské pomoci, umírá udušením.

Raněný potřebuje klid a záchranku

Pokud se setkáte s otevřeným pneumotoraxem, volejte záchrannou službu. Pacient potřebuje klid na lůžku a nulovou zátěž, v případě dušnosti kyslík. Malý pneumotorax se nechá vstřebat, větší lze odsát jehlou přes hrudní stěnu. Otevřený pneumotorax se léčí drenáží pomocí odsávacího přístroje nebo chirurgicky, stejně tak jeho výše popsaná nebezpečná forma.