Revmatoidní artritida
Revma nebo bolest v kloubech nepodceňujte. Revmatoidní artritidu dokáže medicína i zastavit, klíčem je ale včasná diagnostika u vašeho praktického lékaře.
„To revma rozchodím“ – velký omyl
S revmatoidní artritidou si bez lékařské pomoci neporadíme. Jde totiž o zánětlivé onemocnění kloubů, které způsobuje naše vlastní imunita. Buňky imunitního systému napadají kloubní výstelku a poškozují chrupavku i okolní měkké tkáně. Tak může dojít i k oslabení svalů v okolí kloubu a poškození kůže, které známe jako revmatoidní uzly.
První příznaky nemoci se snadno zaměňují s osteoartrózou, které se lidově říká „revma“. V tomto případě jde ale „jen“ o mechanické opotřebení chrupavky, jež se zpravidla pojí s vyšším věkem a nemá tak rychlý progres. Zánětlivá forma artritidy se věkem neomezuje, statisticky vzato ale propukne v plné síle většinou mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života. Onemocnění postihuje kolem 1 % populace po celém světě, 2× až 3× častěji se objevuje u žen. Příčiny jsou zahaleny tajemstvím. Svou roli hraje zřejmě dědičnost a podle nejnovějších poznatků například kouření.
Kdy zpozornět a jak nemoc postupuje
Nemoc se zpočátku projevuje ranní ztuhlostí a často i zvýšenou teplotou. Nepříjemné zatuhnutí se projevuje obvykle symetricky a nejprve na malých kloubech – v prstech, zápěstí, kotníku nebo v ramenou. Klouby otékají a jsou teplé na dotek. Nastupuje únava a hubnutí. Pokud nemoc není léčena, hrozí anémie, horečnaté stavy, a především paralyzující bolest.
Na revmatoidní artritidu se neumírá, jejím rozvojem ale dochází k poškození ledvin, srdce (zánět osrdečníku), plic (výpotky nebo fibróza), krevních cév, oka (záněty spojivek, bělimy) a kostí (osteoporóza a následné zlomeniny).
Čas hraje proti pacientovi
Při podezření na tuto zákeřnou nemoc neváhejte vyhledat lékaře. Platí totiž, že čím dříve léčba začne, tím je úspěšnější. Můžete tak zabránit nevratným změnám na kloubech. Revmatoidní artritida znamená léčbu po celý život, ale díky poznatkům moderní medicíny se můžete vyhnout zbytečnému utrpení.
Diagnostika začíná podrobným rozhovorem s lékařem, který rozhodne o provedení dalších vyšetření. Zpravidla jde o krevní odběr, rentgenové vyšetření kloubů a punkci kloubu pro cytologické a imunologické vyšetření. Současná medicína dokáže zánět držet na uzdě, v některých případech ho zcela potlačí. Proti zánětu působí nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, léky modifikující revmatickou nemoc a biologická léčba. Součástí léčby je důsledná rehabilitace a úprava jídelníčku.
Jak podpořit léčebný efekt
Nejnovější klinické studie doporučují jíst potraviny s obsahem síry, například česnek, cibuli a vejce. Síra totiž nesmí chybět při opravě i přestavbě kostí, chrupavek a pojivové tkáně a dále napomáhá vstřebávání vápníku. Má se za to, že vznik artritidy způsobuje nedostatek minerálů a antioxidantů. Dobré výsledky byly zjištěny při konzumaci zelené listové zeleniny, celozrnného pečiva, rybiček v oleji a obzvláště efektivně ulevuje pacientům jablečný ocet. Také se doporučuje jíst denně jednu lžičku lněných semínek, která je třeba dobře rozkousat.
A pamatujte: u všech typů artritid platí, že nadváha je přitěžující okolností.