Zápal plic
Infekční, neinfekční, pneumokokový či oboustranný zápal plic se projeví horečkou, dušností, bolestí na hrudi. Skutečný lékař poskytne první pomoc i léčbu.
Se zápalem plic nejsou žerty
Když plíce postihne zánětlivý proces, mluvíme o zápalu plic neboli pneumonii. Poškození plicní tkáně může mít závažné důsledky, včetně ohrožení na životě. Proto není na škodu seznámit se s jeho příčinami, příznaky a průběhem.
Mechanické poškození, bakterie, viry i houby
Existuje více typů zápalu plic, které se liší i svými příznaky. Ty neinfekční působí plynné nebo tekuté chemikálie, které se dostanou do dýchacích cest a rozjedou těžký zánět. Stejně tkáň ničí i žaludeční obsah, který zateče do plic například při refluxní nemoci.
Lékaři se ale většinou setkávají s infekční pneumonií bakteriálního, virového nebo mykotického typu. Bakteriální zápal plic působí různé bakterie – pneumokoky, hemofily, pseudomonády, stafylokoky a mnohé další. Projevuje se vysokou teplotou nad 38°C, schváceností, vlhkým kašlem s vykašláváním hlenů či hnisu i dušností. Na bakterie platí antibiotika a u starších lidí s horším průběhem se doporučuje léčba v nemocnici. Chorobu mohou způsobit nitrobuněčné bakterie například chlamydie. Pak se průběh podobá virové pneumonii, léčí se však také antibiotiky.
I viry chřipky, cytomegaloviry nebo herpesviry mohou způsobit zápal plic, na ty zase platí antivirotika. Jejich útok poznáte podle nepříjemného dráždivého suchého kašle, bolesti na hrudi, zvýšené teploty a dušnosti.
Ačkoliv to zní nezvykle, za chorobou mohou stát houby. Typicky napadají lidi s poškozenou imunitou, například nemocné s AIDS, nebo pacienty užívající imunosupresiva. Projevy se neliší od virotické formy a léčí se antimykotiky.
Pozor dávejte především u starých lidí
Při horečce, kašli, dušnosti, bolesti na hrudi nebo zmatenosti navštivte neprodleně lékaře. Zápal plic může ohrozit každého, zvlášť ale seniory.
Lékař posoudí u nemocného příznaky, určí typ nemoci a vhodnou léčbu. Vyšetření se provádí z krve (sedimentace, CRP, bakterie v krvi, chlamydie, viry), dále se nabízí rentgen plic či CT vyšetření, které rozpozná známky postižení plicní tkáně. U hub se užívá vyšetření vykašlaného chrchle, odborně sputa. V těžších případech se provede odběr vzorků z dýchacích cest, takzvaná bronchoskopie.